P/E: co znamená, jak se počítá a kdy může klamat

P/E patří mezi první čísla, která investoři u akcie sledují. Ukazuje, kolik trh platí za jednu jednotku zisku společnosti. Akcie s P/E 10 se na první pohled zdá levnější než akcie s P/E 30. Tak jednoduché srovnání však může být zavádějící.

Nízké P/E někdy znamená atraktivní cenu. Jindy signalizuje pomalý růst, vysoké zadlužení, cyklický pokles zisků nebo problém, který trh už očekává. Vysoké P/E zase nemusí automaticky znamenat předraženou akcii. Může odrážet rychle rostoucí zisky, silnou konkurenční výhodu nebo vyšší očekávání investorů.

P/E je proto užitečný hlavně jako výchozí bod. Skutečný význam získá až ve srovnání s růstem zisků, rizikem, kvalitou hospodaření a oceněním podobných společností.

Co je P/E

P/E je zkratka pro price-to-earnings ratio, tedy poměr ceny akcie k zisku na akcii. V češtině se často označuje jako poměr tržní ceny a zisku.

Základní vzorec vypadá takto:

P/E = cena akcie / zisk na akcii (EPS)

Pokud se akcie obchoduje za 120 Kč a společnost vykázala zisk na akcii 10 Kč, její P/E je 12. Investor tedy platí 12 Kč za každou korunu zisku, kterou firma vytvořila na jednu akcii.

Stejný výsledek získáme také vydělením tržní kapitalizace čistým ziskem společnosti. U obou výpočtů je důležité používat konzistentní počet akcií a stejnou definici zisku.

P/E není úrok ani garantovaná návratnost investice. P/E 12 například neznamená, že se investorovi vložené peníze vrátí přesně za 12 let. Zisk společnosti se může měnit, firma ho může reinvestovat, vyplácet jako dividendu nebo použít na zpětný odkup akcií.

Jak se P/E počítá v praxi

Nejprve je potřeba zjistit zisk na akcii. Ten se obvykle počítá jako čistý zisk připadající běžným akcionářům dělený počtem akcií. V praxi se často používá zředěný zisk na akcii, který zohledňuje například opce nebo konvertibilní nástroje, jež mohou zvýšit budoucí počet akcií.

Druhým krokem je výběr období, za které se zisk počítá. Nejčastěji se setkáte se dvěma variantami:

Trailing P/E vychází ze zisku za posledních 12 měsíců. Je založené na skutečně vykázaných výsledcích, ale může zaostávat za aktuální situací firmy.

Forward P/E používá očekávaný zisk pro další období, obvykle následujících 12 měsíců. Je proto více zaměřené do budoucnosti, zároveň ale závisí na odhadech analytiků nebo samotného managementu.

Rozdíl mezi trailing a forward P/E může být důležitou informací. Pokud je forward P/E výrazně nižší než trailing P/E, trh očekává růst zisků. To však není jistota. Odhady se mohou změnit po zveřejnění výsledků, při zpomalení ekonomiky nebo po zhoršení výhledu společnosti.

Co znamená nízké P/E

Nízké P/E může znamenat, že akcie je ve srovnání s podobnými firmami levně oceněná. Taková situace může být zajímavá pro hodnotové investory, ale samotné číslo nestačí.

Trh může například očekávat pokles zisku. Pokud firma letos vydělá 20 Kč na akcii a akcie stojí 200 Kč, P/E činí 10. Jestliže však zisk v příštím roce klesne na 10 Kč, budoucí P/E při stejné ceně akcie vzroste na 20.

Nízké P/E může také odrážet vyšší riziko. Společnost může mít vysoký dluh, slabou konkurenční pozici, závislost na jediné komoditě nebo dlouhodobě klesající tržby. V takovém případě není nízké ocenění nutně příležitostí. Může jít o takzvanou value trap, tedy akcii, která vypadá levně, ale její problémy se zhoršují.

Při nízkém P/E proto dává smysl zkontrolovat vývoj tržeb, provozní marže, zadlužení, volný peněžní tok a stabilitu zisku. Praktickým základem může být článek „Jak číst výsledky společnosti: průvodce pro investory“.

Co znamená vysoké P/E

Vysoké P/E obvykle znamená, že investoři očekávají vyšší budoucí zisky. Jsou ochotni zaplatit více za dnešní zisk, protože předpokládají, že zisk společnosti poroste rychleji než u srovnatelných firem.

Vyšší P/E může být odůvodněné například u firmy s vysokými maržemi, nízkým zadlužením, velkým adresovatelným trhem nebo silnou značkou. Důležité však je, zda se očekávaný růst skutečně promítne do výsledků a volného cash flow.

Rizikem je situace, kdy vysoké ocenění stojí pouze na optimismu. Pokud společnost nesplní očekávání, může cena akcie klesnout i přesto, že firma stále roste. Problémem nemusí být samotný podnik, ale příliš vysoká cena zaplacená za jeho budoucnost.

P/E proto nelze posuzovat bez tempa růstu. Společnost s P/E 25 a dlouhodobým růstem zisku o 20 % může být zajímavější než firma s P/E 12, jejíž zisk stagnuje nebo klesá.

Proč neexistuje univerzálně správné P/E

Neexistuje jedna hodnota P/E, při které je každá akcie levná nebo drahá. Přiměřené ocenění závisí na sektoru, úrokových sazbách, očekávaném růstu, stabilitě zisků a riziku konkrétní firmy.

Banky, výrobci automobilů, technologické společnosti a utility mají odlišné obchodní modely. Srovnávat jejich P/E bez dalšího kontextu může vést k chybnému závěru. Smysluplnější bývá porovnávat firmy se srovnatelnou ekonomikou podnikání, velikostí, růstem a rizikem.

Ani historický průměr firmy není automaticky férovou hodnotou. Společnost se může změnit, její růst může zpomalit a úrokové sazby mohou být jiné než v minulosti. P/E se proto mění spolu s očekáváním investorů i s podmínkami na trhu.

Co P/E ovlivňuje

P/E je podle oceňovacích modelů ovlivněno především třemi faktory: očekávaným růstem zisků, rizikem a podílem zisku, který se vrací akcionářům prostřednictvím dividend nebo zpětných odkupů.

Vyšší očekávaný růst obvykle podporuje vyšší P/E. Vyšší riziko naopak vede investory k požadavku na nižší cenu vůči zisku. Pokud jsou úrokové sazby vyšší, budoucí zisky mají v současné hodnotě menší váhu, což může tlačit ocenění akcií níže.

Důležitá je také kvalita růstu. Růst tržeb financovaný vysokými slevami, akvizicemi nebo novým dluhem nemusí mít stejnou hodnotu jako růst založený na vyšší produktivitě a silné poptávce. Dvě firmy se stejným růstem zisku proto nemusí zasluhovat stejné P/E.

Kdy P/E nefunguje dobře

P/E je problematické u společností se záporným ziskem. Pokud firma prodělává, vyjde záporné P/E, které obvykle nemá smysluplnou interpretační hodnotu. U rychle rostoucích, ale zatím ztrátových firem se proto používají jiné ukazatele, například poměr ceny k tržbám nebo ukazatele založené na budoucím cash flow.

Opatrnost je nutná také u cyklických společností. Během vrcholu cyklu mohou mít velmi vysoký zisk a zdánlivě nízké P/E. Právě tehdy ale může být zisk dočasně neudržitelný. Naopak v době recese může P/E vypadat vysoké, protože zisk je dočasně stlačený.

P/E může zkreslit také jednorázová položka. Prodej majetku, soudní spor, odpis nebo mimořádný daňový výnos může výrazně změnit čistý zisk za jeden rok. Investor by měl rozlišit běžný provozní výsledek od událostí, které se pravděpodobně nebudou opakovat.

Další problém představuje rozdílná účetní politika. Dvě společnosti mohou mít podobný podnik, ale odlišné odpisy, akvizice nebo zacházení s výzkumem a vývojem. Při mezinárodním srovnání se proto vyplatí číst poznámky k účetní závěrce, nikoli pouze sledovat jedno číslo v investiční aplikaci.

Modelový příklad: dvě akcie se stejným P/E

Modelový příklad předpokládá dvě společnosti, jejichž akcie stojí 300 Kč a obě vykazují zisk na akcii 15 Kč. Obě tedy mají P/E 20.

Společnost A zvyšuje zisk o 4 % ročně, má stabilní marži a působí v pomaleji rostoucím odvětví. Společnost B roste o 18 % ročně, ale její zisk závisí na několika velkých zákaznících a firma má vyšší zadlužení.

Stejné P/E proto automaticky neznamená stejnou atraktivitu. Společnost B může ospravedlnit vyšší ocenění díky růstu, zároveň však nese vyšší riziko. U společnosti A může být P/E 20 relativně vysoké, pokud její zisky dlouhodobě téměř nerostou.

Jde pouze o ilustrativní model, nikoli o předpověď budoucího vývoje akcií.

Jak P/E používat při analýze akcie

Prvním krokem je ověřit, z jakého zisku je P/E vypočtené. Zjistěte, zda jde o trailing, nebo forward P/E, zda je použitý zisk očištěný o jednorázové položky a zda odpovídá zředěnému počtu akcií.

Poté porovnejte P/E s podobnými společnostmi. Nekoukejte pouze na průměr sektoru. Zvažte, zda mají firmy podobný růst, marže, zadlužení a citlivost na hospodářský cyklus.

Následuje kontrola kvality zisku. Roste zisk společně s tržbami a cash flow, nebo ho zvyšuje hlavně snižování počtu akcií prostřednictvím zpětných odkupů? Zisk na akcii může růst i bez výrazného růstu celého podnikání, pokud firma pravidelně odkupuje vlastní akcie.

Nakonec je vhodné použít další ukazatele. U ziskových firem může P/E doplnit poměr ceny k volnému cash flow, návratnost vlastního kapitálu, provozní marži a zadlužení. U společností s vysokým dluhem může být užitečné také EV/EBITDA, protože lépe zachycuje hodnotu celého podniku.

P/E a ukazatel PEG

Někteří investoři porovnávají P/E s očekávaným růstem zisku prostřednictvím ukazatele PEG. Zjednodušeně se počítá jako P/E dělené očekávaným tempem růstu zisku.

Pokud má firma P/E 20 a očekávaný růst zisku 10 %, PEG vychází 2. Pokud má jiná firma P/E 30 a očekávaný růst 20 %, PEG vychází 1,5. Takové srovnání může být užitečné, ale není to automatický test férové ceny.

Odhad růstu může být nepřesný a vztah mezi růstem a hodnotou není lineární. PEG navíc plně neodstraňuje rozdíly v riziku, kvalitě růstu ani kapitálové náročnosti podnikání.

P/E jako součást širšího rozhodnutí

P/E dokáže rychle ukázat, jak trh oceňuje zisk společnosti. Neřekne ale samo o sobě, zda je firma kvalitní, zda je její růst udržitelný nebo zda se zisk brzy změní.

Pro začínajícího investora je proto nejlepší používat P/E jako filtr, nikoli jako samostatný nákupní signál. Po nalezení akcie s nízkým nebo vysokým P/E je potřeba zjistit, co tuto hodnotu způsobuje.

Na tuto analýzu přirozeně navazuje článek „Jak poznat kvalitní akcii: praktický průvodce pro běžného investora“. P/E může pomoci zúžit výběr, ale konečné rozhodnutí by mělo vycházet z celkového obrazu společnosti, její ceny a rizik. U investorů, kteří nechtějí analyzovat jednotlivé firmy, může být praktičtější široce diverzifikované ETF, o jehož fungování pojednává článek „ETF vs. jednotlivé akcie: Co je lepší pro běžného investora?“