Daně z investic 2026: Jak zdanit akcie, ETF, dividendy a kryptoměny

Daně z investic v roce 2026 nejsou stejné pro všechny typy výnosů. Jinak se posuzuje prodej akcií, jinak dividenda a jinak příjem z kryptoměn. Rozhodující je také to, zda investici držíte dostatečně dlouho, zda jste českým daňovým rezidentem a jestli vám příjem vyplatila česká, nebo zahraniční společnost.

Důležitá je i časová souvislost. Daňové přiznání podávané v roce 2026 se týká příjmů za rok 2025. Investiční transakce uskutečněné v průběhu roku 2026 se standardně objeví až v přiznání podávaném v roce 2027.

Tento článek shrnuje pravidla pro běžného českého investora, který nakupuje akcie, ETF nebo kryptoměny mimo podnikání. U složitějších případů, například při aktivním tradingu, těžbě kryptoměn, stakingu nebo obchodování prostřednictvím firmy, může být daňový režim odlišný.

Jak se v roce 2026 zdaňují investiční příjmy

Český daňový systém rozlišuje především příjmy z prodeje investic a příjmy z jejich držby. Prodej akcie nebo ETF vytváří příjem z úplatného převodu. Dividenda je naopak kapitálovým příjmem, který vzniká už při výplatě.

U prodeje investic se obvykle zdaňuje rozdíl mezi prodejní cenou a prokazatelnými výdaji, zejména pořizovací cenou a souvisejícími poplatky. U dividend se zpravidla vychází z hrubé částky před srážkou v zahraničí nebo před českou srážkovou daní.

Daň z příjmů fyzických osob se v roce 2026 počítá sazbou 15 procent do stanoveného limitu základu daně a sazbou 23 procent z části nad 36násobek průměrné mzdy. Pro rok 2026 odpovídá tato hranice částce 1 762 812 Kč. Nejde však o samostatnou sazbu pouze pro investice. Investiční příjem se zpravidla započítává do celkového základu daně společně s dalšími zdanitelnými příjmy.

Akcie: kdy je prodej osvobozený od daně

U akcií platí takzvaný časový test. Pokud mezi nákupem a prodejem uplynou více než tři roky, může být příjem z prodeje od daně osvobozený.

Od 1. ledna 2026 se zároveň ruší limit 40 milionů Kč pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů při splnění časového testu. Investor, který splní tříletou dobu držby, tedy již není u akcií omezen tímto stropem.

Nadále ale existuje hodnotový test 100 000 Kč. Pokud úhrn příjmů z prodeje cenných papírů za celý rok nepřesáhne 100 000 Kč, může být příjem osvobozený i bez splnění tříletého časového testu. Posuzuje se přitom příjem z prodeje, nikoli zisk.

Modelový příklad: Investor během roku prodá akcie za 95 000 Kč. Nakoupil je za 70 000 Kč. Přestože jeho zisk činí 25 000 Kč, rozhodující je celkový příjem z prodeje ve výši 95 000 Kč. Pokud splní další podmínky, může být transakce osvobozená.

Pokud investor prodá akcie za 140 000 Kč po pouhých 18 měsících, hodnotový test nesplní a časový test také ne. Do daňového přiznání potom typicky uvede příjem snížený o pořizovací cenu a související výdaje. Zdanitelným základem v tomto modelu nebude 140 000 Kč, ale zisk 25 000 Kč.

ETF: rozhoduje typ fondu i způsob výplaty

Z pohledu českého zdanění se ETF při prodeji většinou posuzuje jako cenný papír. Pro akumulační i distribuční ETF proto obecně platí tříletý časový test a hodnotový test 100 000 Kč.

U akumulačního ETF fond dividendy průběžně reinvestuje uvnitř fondu. Investor obvykle nedostává samostatnou dividendu na svůj účet. Daňový moment proto zpravidla nastává až při prodeji ETF, pokud není prodej osvobozený.

U distribučního ETF investor dostává výplatu. Ta může mít charakter podílu na zisku nebo jiného výnosu podle konkrétní struktury fondu. Praktické daňové posouzení se může lišit podle domicilu fondu, právní konstrukce a údajů v daňových dokumentech.

Při prodeji ETF je důležité uchovat datum každého nákupu. Pravidelné investování totiž vytváří více nákupních tranší. Pokud prodáte část pozice, může být nutné určit, které konkrétní podíly byly prodány a zda u nich již uplynuly tři roky.

Stejný princip je důležitý u ETF nakupovaných v různých měnách. Pro české daňové účely je nutné pracovat s částkami v korunách. Nestačí proto převzít pouze výsledek v eurech nebo dolarech z brokerského výpisu.

Dividendy: české a zahraniční akcie

Dividenda není prodej investice. Časový test se na ni neuplatní, protože jde o příjem z držby akcie nebo fondu.

U dividend z českých společností obvykle daň srazí plátce. Standardní sazba srážkové daně je 15 procent a investor zpravidla dostane částku po zdanění. Pokud je daň správně sražena v České republice, českou dividendu obvykle znovu neuvádí do daňového přiznání jako další zdanitelný příjem.

U zahraničních dividend je situace složitější. Zahraniční stát může srazit daň u zdroje a český daňový rezident musí příjem obvykle zahrnout do českého daňového přiznání. Hrubou dividendu uvede jako příjem a daň zaplacenou v zahraničí může za podmínek příslušné smlouvy započíst proti české daňové povinnosti.

Zápočet ale není automaticky neomezený. Uplatnit lze zpravidla pouze daň odpovídající pravidlům smlouvy o zamezení dvojího zdanění a nejvýše do výše české daně připadající na daný zahraniční příjem.

U amerických dividend je důležité mít u brokera správně vyplněný formulář W-8BEN. Při uplatnění smluvní sazby bývá americká srážka u běžných portfoliových dividend 15 procent. Bez uplatnění smluvních výhod může být srážka vyšší. I v případě, že byla daň stržena v zahraničí, může vzniknout povinnost příjem uvést v českém přiznání.

Kryptoměny a kryptoaktiva v roce 2026

Od roku 2025 existuje u fyzických osob možnost osvobození příjmů z prodeje některých kryptoaktiv. Pravidla se týkají zejména prodeje kryptoaktiv, která nejsou elektronickými peněžními tokeny, a mají několik důležitých podmínek.

První možností je hodnotový test. Pokud úhrn příjmů z prodeje kryptoaktiv za zdaňovací období nepřesáhne 100 000 Kč, může být příjem osvobozený. Opět se sleduje celková prodejní cena, nikoli pouze zisk.

Druhou možností je tříletý časový test. Pokud mezi nabytím a prodejem kryptoaktiva uplynou více než tři roky, může být příjem osvobozený. U kryptoaktiv však v roce 2026 zůstává zachován limit 40 milionů Kč pro osvobozené příjmy za zdaňovací období.

To znamená, že i při splnění tříletého časového testu může být u velmi vysokého prodeje část příjmu nad 40 milionů Kč zdanitelná. Toto je významný rozdíl oproti akciím a ETF, u kterých byl od roku 2026 limit 40 milionů Kč při splnění časového testu zrušen.

Daňový problém může vzniknout také při směně kryptoměny za jinou kryptoměnu, při použití kryptoměny k úhradě zboží nebo při převodu na fiat měnu. Nejde pouze o výběr peněz na bankovní účet. Každou takovou událost je potřeba posoudit podle konkrétních okolností.

U kryptoměn je proto klíčová evidence. Investor by měl uchovávat datum a cenu nákupu, datum a hodnotu prodeje nebo směny, poplatky, použité peněženky a historii převodů mezi burzami. Bez těchto údajů může být výpočet pořizovací ceny velmi obtížný.

Jak se počítá zdanitelný zisk z prodeje

U neosvobozeného prodeje akcií, ETF nebo kryptoaktiv se vychází z příjmů a prokazatelných výdajů. Do výdajů může patřit pořizovací cena a poplatky přímo související s nákupem nebo prodejem.

Modelový příklad: Investor nakoupil ETF za 180 000 Kč a později ho prodal za 230 000 Kč. Na poplatcích zaplatil celkem 2 000 Kč. Zdanitelný rozdíl bude v tomto případě přibližně 48 000 Kč, nikoli celých 230 000 Kč.

U více nákupů se používá metoda, která musí odpovídat skutečným podkladům a evidenci investora. Broker může zobrazovat průměrnou pořizovací cenu, ale české daňové přiznání může vyžadovat podrobnější rozpad jednotlivých transakcí.

Ztráta z prodeje cenných papírů zpravidla nevytváří daňovou ztrátu, kterou by bylo možné převést do dalších let. V rámci stejného druhu příjmu však mohou být podle okolností zohledněny zisky a ztráty z jednotlivých transakcí. Není možné automaticky odečíst ztrátu z akcií od dividend nebo od příjmů ze zaměstnání.

Kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání

Povinnost podat přiznání závisí na tom, zda investor dosáhl zdanitelných příjmů a jaké další příjmy měl. Osvobozené příjmy se do základu daně nezahrnují, ale u některých vysokých osvobozených příjmů může vzniknout oznamovací povinnost.

Zaměstnanec, který má vedle zaměstnání jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10, může mít povinnost podat vlastní přiznání už při překročení zákonného limitu. Finanční správa pro běžné přiznání uvádí hranici 20 000 Kč jiných příjmů u zaměstnance, pokud nejde o příjmy osvobozené nebo příjmy zdaněné srážkou.

Za rok 2025 byla základní lhůta pro papírové přiznání 1. dubna 2026. Elektronické přiznání bylo možné podat do 4. května 2026 a při podání prostřednictvím daňového poradce do 1. července 2026. Příjmy z investic dosažené v roce 2026 se budou řešit v přiznání za rok 2026, které se podává v roce 2027.

Na co si dát pozor při přípravě přiznání

Největší chyby vznikají při záměně prodejní ceny a zisku, při opomenutí zahraničních dividend a při nesprávném určení data nákupu. Prodej akcie za 100 000 Kč není totéž jako zisk 100 000 Kč.

Investor by měl také rozlišovat mezi dividendou vyplacenou přímo na účet a výnosem, který zůstává uvnitř akumulačního fondu. U zahraničních příjmů je nutné získat potvrzení o hrubém příjmu a sražené dani, ideálně v měně i v podobě, kterou lze doložit finančnímu úřadu.

Pro začátečníky může být užitečné navázat na článek „ACC vs. DIST: jaký typ ETF zvolit a co to znamená pro výnos, dividendy a daně“. Pro problematiku evidence a konstrukce portfolia pak pomůže také text „Jak vybrat první ETF? 7 věcí, které zkontrolovat před nákupem“.

Daňová pravidla se mohou měnit a konkrétní výklad závisí na typu aktiva i okolnostech transakce. U vysokých částek, častého obchodování, kryptoměnových směn nebo nejasné pořizovací ceny je rozumné nechat přiznání zkontrolovat daňovým poradcem.